Mimořádný provoz v pásmu 600 m

 

Jack Phillips a Harold Bride, dvě jména, která pro mnohého z nás nebudou ničím zvláštní, a přitom se snad nenajde člověk, který by neznal příběh o největší námořní katastrofě minulého století. Za oněmi jmény jsou skryty osudy staršího a mladšího operátora stanice s volacím znakem „MGY“, jenž byla instalována na legendární lodi Titanic, nesporně představující světovou technickou špičku své doby. Ve čtvrtek 11. dubna 1912 opustila obrovitá loď irský přístav Quenstown a vyplula na svou první a zároveň poslední plavbu. Tehdejší společnost, oslněnou dokonalostí moderní techniky, následné události doslova ohromily.

 

Je zajímavé připomenout si alespoň několik základních údajů o komunikačním vybavení na Titanicu. Lodní stanici dodala firma Marconi, což je údajně zřejmé z písmene „M“ ve volacím znaku „MGY“. Mohutný jiskrový vysílač, napájený z generátoru o výkonu 5 kW, pracoval ve dvou kmitočtových pásmech, 600 m a 300 m. Přesná vysílací frekvence není známa a ve své době nebyla ani důležitá. S použitou „T“ Marconi anténou, zavěšenou mezi lodními stožáry, umožňoval vysílač dosahovat telegrafního spojení na vzdálenost až 400 mil ve dne a 2000 mil v noci. Přijímač byl na tehdejší dobu také velmi moderní. Nepoužíval již běžný a málo účinný detektor s niklovými pilinami, známý jako „koherer“, ale Marconiho vícenásobný laděný obvod s magnetickým detektorem.

 

Služba na lodní stanici byla náročná. Podle dochovaných informací museli operátoři stanice za dobu plavby zvládnout mimo služebního provozu i na 250 telegramů pro movité pasažéry. Služba v noci ze 14. na 15. dubna 1912 však byla jiná než obvykle. Patnáct minut po půlnoci vysílá obsluha radiostanice na kapitánův rozkaz první tísňové volání „CQD“, což je předchůdce dnes používaného „SOS“. Během následujících dvou hodin se situace prudce zhoršuje a v 02:05 je provoz stanice ukončen.

 

Uplynulo 100 let, komunikační technika urazila obrovský kus vývoje vpřed a díky svému hobby máme dnes možnost vzpomenout na oba operátory lodní stanice, stejně jako i na všechny ostatní oběti z Titanicu, tím pravým radioamatérským způsobem – navázáním telegrafního spojení ve stylu let dávno minulých:

 

* V noci ze 14. na 15. dubna 2012 bude na kmitočtu 502.4 kHz, tedy v pásmu, kde před sto lety zaznělo tísňové volání lodi Titanic, vysílat radioamatérská stanice se značkou OK2BVG.

* Protože se jedná o kmitočet mimo amatérská pásma, bude stanice poslouchat nejen na kmitočtu 502.4 kHz, ale i na 3538 kHz +/- QRM. Bude tedy možnost navázat telegrafní spojení cross-band.

* K vysílání bude použita lodní stanice DEBEG 7121, používaná dříve jako záložní vysílač tísňového volání a 24 m dlouhá anténa Marconi „T“.

* Provoz bude veden na ručním telegrafním klíči a s maximálním použitím Q-kódů.

* Začátek provozu v 00:15 UT , konec provozu v 02:05 UT.

* Posluchačské zprávy o příjmu stanice v pásmu 600 m lze zaslat na ok0emw@bvx.cz.

* Seznam navázaných spojení bude uveřejněn na stránkách www.ok2bvg.cz.

 

 

Na slyšenou na středních vlnách, přátelé!                                      

 

Luboš OK2BVG