#############################################################
VUSC
#############################################################
Verze 3.11
OK1DIX (c) 1995 - 2000
1. VUSC - VHF/UHF/SHF/Contest
Program je urcen pro VKV zavody, jak pro prime pouziti pri contestu, tak i pro zadani a vyhodnoceni dat po zavode. Pri jeho tvorbe bylo vyuzito letitych zavodnich zkusenosti operatoru stanic OK1KRA a OK2KKW. Autor vsak rad uvita pripominky a namety na vylepseni. Na otazku proc je program v anglictine je tato odpoved: anglictina je mezinarodni reci jak radioamateru, tak i programatoru. Nektere pojmy z provozu ani ceske ekvivalenty nemaji, nepouzivaji se nebo jsou prilis dlouhe, nehlede na nutnost spravovat vice jazykovych verzi. Navic pri znamych potizich s cestinou zejmena v operacnim systemu MS-DOS bylo rozhodnuto pro anglictinu. Verim, ze tento cesky navod a ceska napoveda umozni uzivat program i amaterum neovladajici zcela anglictinu.
2. Technicke podminky
Program je urcen pro osobni pocitace typu PC s operacnimy systemy MS-DOS 5.0 a vyssi, Windows 3.11 nebo Windows 95/98. V systemu Windows NT nelze pouzivat funkce pro morse, zvukovou kartu, rotator a sit. Udajne se se tez vyskytly problemy na ceskych Windows 95. Jelikoz nemam zadny pocitac s ceskymi Windows 95, nebylo mozno je analyzovat. V takovem pripade se doporucuje nastartovat Windows 95 v MS-DOS modu.
Pozadavky na PC:
Pozadavky na operacni pamet a misto na disku se mohou mirne lisit v zavislosti na velikosti databazi a poctu spojeni (viz dale). Pri pouziti zvukove karty, je nutno pripocitat velikost nahravanych WAV souboru jak k pameti RAM, tak k potrebnemu mistu na disku. Autor oceni vsechny informace tykajici se pouziti na ruznych typech pocitacu.
3. Instalace
Program se nainstaluje rozbalenim archivacniho zip souboru z instalacni diskety pomoci programu v libovolnem adresari (doporucuje se zalozit novy adresar). Pri pouziti programu WinZip neopomeneme zaskrtnout policko "Use folder names". Pripadne je mozne tez prekopirovat vsechny soubory z jiz rozbaleneho archivu.
Pokud se jedna o novou instalaci prekopirujeme soubory z adresare "data" do adresare programu (o jednu uroven nahoru). V pripade upgradu soubory NEKOPIRUJEME. Znicili byste si vlastni databaze a veskera osobni nastaveni.
4. Soubory
Kompletni instalace obsahuje tyto soubory:
V prubehu prace s programem vznikaji tyto dalsi soubory:
####### - jmeno zavodu
$$$ - oznaceni pasma slozene ze tri znaku
144 - 144 MHz
432 - 432 MHz
129 - 1296 MHz
232 - 2320 MHz
565 - 5.6 GHz
10G - 10 GHz
24G - 24 GHz
47G - 47GHz
5. Spusteni
Pred startem nastavime pomoci prikazu MS-DOSu time a date spravne datum a cas UTC. Progam sice pripousti pozdejsi korekce, ale usetrime si tim praci. V systemove promenne PATH musi byt uveden i aktualni adresar . (tecka). Neni-li doplnime ji do nastaveni promenne PATH v systemovem souboru AUTOEXEC.BAT a restartujeme pocitac. Chceme-li pouzivat zalohovani dat (viz dale), zalozime do disketove mechaniky prazdnou disketu.
Program VUSC i vsechny ostatni pomocne programy se spousti vzdy z adresare, ve kterem jsou nainstalovany. Contestovy program se spusti prikazem z povelove radky MS-DOSu nebo Windows:
vusc.bat [-o] [-l] [-q pocet] [jmeno zavodu]
Parametry v hranatych zavorkach nejsou povinne a maji tento vyznam:
-o - zadavani dat po zavode ( napr. z rucne vedeneho deniku ).
-l - prizpusobeni barev obrazovky k cernobilemu displayi (napr. u cernobileho notebooku).
jmeno zavodu - jmeno zavodu, od ktereho se odvozuji jmena vsech souboru vztahujici se k danemu zavodu.
-q - Celkovy pocet spojeni v zavode, pro ktere se ma rezervovat pamet. Implicitni hodnota je 3000. Mame-li potize s velikosti pameti RAM, lze tento pocet zmensit. Horni hranice je omezena pouze velikosti operacni pameti RAM (az do 32MB) a muze byt i nekolik desitek tisic.
Neuvedeme-li jmeno zavodu, program se na nej zepta ve vstupnim dialogu. Jedna-li se o novy zavod pta se program na dalsi potrebne udaje - volaci znacku, vlastni lokator, datum a cas pocatku zavodu atd. Posledni udaj lze korigovat, zjistime-li napr., ze jsme meli v pocitaci po dobu zavodu datum nespravne nastaveno.
Pri pouziti moznosti klicovani pripadne pripojeni pasticky a rotatoru k portum pocitace overime hned po rozbehnuti programu spravnou funkci. Na nekterych noname pocitacich a zejmena notebookach chybi u paralelniho portu (LPT) bypass odpory a porty nefunguji tak jak by mely. Program pak napr. trvale vysila carky ci tecky nebo se muze behem prace i zhroutit. Nepomuze-li pripojeni pasticky s odpory (viz dodatek), restartujeme program, zvolime jako port pro pasticku (LPT) "None" a pouzivame pouze klicovani z klavesnice. Stejne problemy se mohou vyskytnout pri ovladani rotatoru. V nejhorsim pripade vyradime klicovani a rotator zvolenim klicovaciho portu (COM) "None" a rotator "No".
Mame-li v pocitaci zvukovou kartu, muzeme ji aktivovat volbou "Yes" v menu "Sound". Typ karty je detekovan automaticky a mel by se ozvat zvuk potvrzujici uspesnou inicializaci. Mame-li jakekoli potize, lze zvukovou kartu vyradit volbou "No" v menu "Sound". Ovladani morse, zvukove karty a rotatoru je podrobne popsano dale.
Sitovou podporu (viz dale) aktivujeme/deaktivujeme volbou "Network" "Yes"/"No".
U noveho zavodu nakonec zvolime zda se ma vyhodnocovat pomoci vzdalenosti nebo lokatoru a nasobicu volbami "Distance" nebo "Locator".
Po zodpovezeni pocatecnich dotazu se zobrazi pracovni obrazovka, ktera je rozdelena na nekolik casti. Leva spodni cast slouzi jako denik, v prave spodni casti se stridaji okna se souhrnnymi informacemi pro aktualni pasmo, prehled pocitacu v siti a seznam spojeni k udelani. V horni casti se objevuji udaje o znackach, lokatorech a pasmech stanic, se kterymi jiz bylo v prubehu zavodu pracovano, podle prave zadavane znacky (viz dale). V prave horni casti je umisteno okno rotatoru. Podle potreby se zde tez objevuji okna dotazu do databazi, udaje o nastaveni CW rychlosti a nastaveni rotatoru. Radek zcela dole slouzi k vypisu ruznych hlaseni a take se zde zobrazuji vysilane znaky pri vysilani morse primo z klavesnice.
6. Prace s programem pri zavode
Program je navrzen predevsim pro primou obsluhu operatorem, tzn. nepouziva se denik vedeny na papire. K tomuto ucelu jsou data zabezpecena tak, ze se neztrati ani pri nahlem zhrouceni pocitace (z jakychkoli duvodu). Maximalni ztrata muze predstavovat pouze jedine, prave rozdelane spojeni. Dojde-li k takove eventualite, staci po rozbehnuti pocitace jednoduse spustit znovu program a zadat jmeno zavodu. Program zrestauruje data (objevi se zprava "Recovering...") a je mozno pokracovat. Krome toho je mozno v prubehu zavodu (napr. v dobe volani vyzvy) porizovat kopie aktualniho stavu na disketu pro pripad tvrde havarie pevneho disku.
Denik je veden klasickou formou, tzn. spojeni se zadavaji prubezne v case, jak byla udelana na ruznych pasmech (filosofie podobna jako napr. v programu pro KV zavody K1EA). Kazdy radek deniku je rozdelen na jednotliva pole - cas, znacka, vyslany report, cislo spojeni, prijaty kod, prijaty lokator, body. Vsechna pole, krome cisla spojeni a bodu lze primo menit. Cisla spojeni lze zmenit pomoci zvlastnich prikazu (viz dale).
Po spatnych zkusenostech s jinymi programy, ktere ruzne omezuji zadavani dat ve snaze eliminovat chyby, byla zvolena koncepce volneho datoveho editoru, kdy lze prakticky kdykoli zmenit cokoli v deniku i zpetne. Vsechny tyto zmeny se ihned promitaji do celeho deniku (vicenasobna spojeni, opravy lokatoru, zmena pasma atd.). Lze zadat i nekompletni a vicenasobna spojeni.
Pri zadavani znacky a lokatoru lze pouzivat tzv. meta znaky, ktere slouzi k overovani neuplne zachycenych znacek ci lokatoru. Jako meta znaky slouzi "*" (hvezdicka) a '.' (tecka). Hvezdicka zastupuje libovolny pocet znaku, tecka zastupuje prave jeden znak. Pouziti ukazeme na prikladu:
Zadame-li jako znacku napr. DL.KN, objevi se v hornim okne na obrazovce znacky a lokatory stanic z mnoziny DL1KN, DL2KN ... DL0KN, se kterymi bylo jiz pracovano. Podobne napiseme-li *KN, objevi se vsechny stanice, jejichz znacka konci na KN. Totez plati pro lokatory. Takto lze snadno pri proladovani pasma kontrolovat, zda je jiz spojeni se stanici udelano, i kdyz znacka nebyla zachycena cela, byl zachycen pouze lokator atp.
Program tez umoznuje dotazy do databaze stanic a lokatoru z minulych zavodu. Pro dotaz na lokator musi byt zakladni znacka kompletne zadana, avsak neni nutno zadavat jeji doplnky (/P /A apod.). Pro dotaz na znacku musi byt zadan kompletne alespon lokator. Znacka muze byt zadana bud zadna nebo nekompletni. Je-li znacka alespon castecne zadana pouzije se k omezeni vyberu z databaze. V okne vpravo nahore se pak objevuje bud znacka stanice v ruznych formach s lokatory, tak jak s ni bylo pracovano v minulosti resp. znacky stanic se kterymi bylo pracovano z konkretniho lokatoru.
Pri zadavani spojeni se pouzivaji tyto editovaci klavesy a prikazy:
Sipky nahoru, dolu (UP,DOWN) - pohyb kursorem nahoru, dolu po spojenich.
Sipky vlevo, vpravo (LEFT,RIGHT) - pohyb kursorem vlevo, vpravo v ramci jednoho pole.
Mezernik (SPACE) - prechod na dalsi pole smerem vpravo
Tabelator (TAB) - prechod na dalsi pole smerem vlevo
Home - skok na zacatek pole
End - skok na konec pole
PgUp - posun o stranku nahoru
PgDn - posun o stranku dolu
Ins - prepnuti prepisovani nebo vkladani znaku
CTRL/PgUp - skok na pocatek deniku
CTRL/PgDn - skok na konec deniku
Del - vymazani znaku na kterem stoji kursor
Backspace - vymazani znaku vlevo od kursoru
ESC,CTRL/W,F12 - kompletni vymazani rozdelaneho spojeni
Return,Enter - potvrzeni hotoveho noveho spojeni nebo zmeny pri oprave v predchazejicim spojeni, bez stisknuti teto klavesy nejsou zmeny zapsany a jsou vracena stara data.
CTRL/Return - Totez jako Return se zadanim kmitoctu a odeslanim spojeni k udelani na jinem pasmu.
Funkcni klavesy:
ALT/F1 - prepnuti o jedno pasmo nahoru
ALT/F2 - prepnuti o jedno pasmo dolu
F9 - dotaz do databaze na lokatory pro znacku
F10 - dotaz do databaze na znacky pro lokator
Pro obecne ovladani slouzi klavesy:
ALT/M - zmena modu CW/SSB. Meni format vyslaneho reportu (RS/RST) a tez vyznam klaves F1-F8 pro vysilani CW/SSB
ALT/X - ukonceni programu se zapisem vsech novych spojeni a zmen do souboru #######.DIX a do konfiguracniho souboru (VUSC.CFG)
ALT/E - spusteni programu pro vytvoreni soutezniho deniku ze zavodu prip. QSL
ALT/Q - ukonceni programu bez zapisu zmen, vsechna zadana data od startu programu jsou ztracena.
ALT/H - napoveda
ALT/A - nacteni dat ze souboru #######.DIX do deniku. Pouziva se pro slouceni deniku po zavode do jednoho souboru, pracovalo-li se na vice pocitacich soucasne a pro prenos dat z ruznych pracovist behem zavodu pomoci zalohovacich souboru na disketach, nelze-li z nejakeho duvodu pouzit pocitacovou sit. Tim se mohou napr. udaje o lokatorech z 144 MHz v prubehu zavodu pouzivat napr. na pracovisti 432 MHz. Nesouhlasi-li zakladni udaje v nacitanem souboru (znacka, lokator) s aktualnim denikem, je vyzadovano odsouhlaseni ve varovnem dialogu.
ALT/R - prepocitani deniku na jiny lokator, pripadne zmena zpusobu hodnoceni vzdalenosti/lokatory. Poslouzi zejmena pro pozavodni analyzu nebo pro opravu chybne zadaneho vlastniho lokatoru.
ALT/D - vymazani aktualniho spojeni a precislovani celeho deniku. Pri opravach tohoto typu je dobre si uvedomit, ze jsme vyslali soutezni kod protistanici s nasim poradovym cislem. Zmenime-li ho nasledne v nasem deniku, bude spojeni neplatne. Program umoznuje zadavat i nekompletni a vicenasobna spojeni, ktera nejsou bodovana, takze eventuelni spojeni, kde zjistime az dodatecne, ze neni vse v poradku, lze takto eliminovat. Funkci tedy pouzijeme nejspise pro opravy chyb pri zadavani spojeni z papiru. Tato funkce neni mozna v sitovem rezimu.
ALT/I - vlozeni prazdneho spojeni a precislovani deniku. Plati pokyny uvedene pro ALT/D. Rovnez neni mozno pouzit v sitovem rezimu.
ALT/F - zapis zalohoveho souboru vetsinou na disketu, pripadne na sitovy sdileny disk, soubor ma jmeno #######.DIX.
ALT/T - Posun casu v prubehu zavodu u vsech spojeni a pripadne nove nastaveni systemoveho casu.
ALT/W - Prehled poctu spojeni do jednotlivych lokatoru. Vlastni lokator blika. Obraz lze posunovat pomoci sipek, pripadne klaves HOME, END, PGUP a PGDN. Zmena pasma se provadi pomoci ALT/F1(F2). Stiskneme-li mezernik objevi se souhrnna statistika ze vsech pasem. Navrat do deniku pomoci ESC.
ALT/C - kalibrace rotatoru (viz dale).
ALT/Z - volba vlastniho pasma pro sitovy provoz (viz dale)
ALT/L - vyslani textove zpravy na urceny pocitac
ALT/RIGHT - presun do okna se spojenimi poslanymi k udelani.
CTRL/Z - cyklicke stridani oken souhrnne informace "Summary", prehled pocitacu v siti "Nodes", spojeni k udelani "To do" a prichozi zpravy "Message".
ALT/V - Synchronizace deniku z urceneho pocitace, ktery je identifikovan pro nejake pasmo.
7. Vyhodnoceni zavodu
Pokud se pracovalo na vice pasmech soucasne muzeme po skonceni zavodu pro urychleni prace a prehlednejsi archivaci sloucit vsechny deniky do jednoho pomoci ALT/A, avsak lze zpracovat i data z jednotlivych pracovist postupne jako zvlastni zavody. Denik z prislusneho pasma se vytvori prikazem ALT/E, ktery spusti vyhodnocovaci program. V nem zvolime pasmo a vyplnime celni stranku. Tyto udaje se ukladaji do souboru OWNH.BIN, takze neni nutno opakovane zadavat udaje, ktere se vetsinou nemeni (napr. zodpovedny operator, kota ap.). Format celni stranky a QSL nalepky lze menit editaci souboru VUS.HDR a QSLTEM.HDR. Pri tom plati omezeni, ze nelze menit poradi udaju (napr. nelze prehodit RST a datum) a nelze zadny z udaju vynechat ci novy pridat. Naproti tomu lze menit pocet radek a rozlozeni udaju v nich. V souborech vystupuji znaky @ na miste, kde se tisknou konkretni udaje z celniho listu ci spojeni.
Po vyhodnoceni vznikaji z kazdeho pasma tyto soubory:
System jejich pojmenovani je uveden vyse. Prve dva soubory jsou urceny k vytisteni. Treti soubor je urcen pro predani pomoci elektronickych medii (disketa, BBS, Internet). Ctvrty soubor slouzi k aktualizaci databaze stanic a lokatoru (viz dale). Program (analogicky napr. ke K1EA) netiskne primo denik, duvodem je velmi siroke spektrum tiskaren s ruznym zpusobem ovladani. Vystupni soubory proto neobsahuji zadne ridici znaky pro tiskarnu, vyjma znaku "Formfeed" pro prechod na novou stranku, ktery je obsazen v ASCII norme a kazda tiskarna ho zpracovava stejne. Pro vlastni tisk deniku je proto nejvyhodnejsi pouzit libovolny textovy editor napr. MS-Word, kam soubory deniku a seznamu stanic nacteme a libovolne zformatujeme podle toho, co nase tiskarna umi. Nemame-li takovy editor, pouzijeme k vytisteni prikaz MS-DOSu:
copy soubor >LPTn
kde soubor = jmeno souboru deniku ci seznamu - #######.$$$, #######p.$$$ (napr. pd_96.144, pd_96p.144 apod.)
LPTn = port, na kterem je pripojena tiskarna (napr. LPT1)
Soubory jsou formatovany na 38 radek a 76 sloupcu, coz by mela kazda tiskarna zvladnout. Po vytisteni neopomeneme podepsat cestne prohlaseni.
Program pro vyhodnoceni zavodu lze spustit i samostatne, prikazem:
eva [-l] [jmeno zavodu]
Parametry v hranatych zavorkach nejsou povinne a maji tento vyznam:
-l = prizpusobeni barev obrazovky k LCD displayi (napr. u notebooku)
jmeno zavodu = jmeno zavodu, od ktereho se odvozuji jmena souboru vstahujici se k zavodu.
Tento zpusob pouzijeme tehdy, kdyz nelze program spustit pomoci ALT/E z programu VUSC. Nejcastejsi pricinou byva nedostatek konvencni pameti RAM v systemu napr. kvuli nainstalovanym driverum a jinym pametove rezidentnim programum.
8. Sprava databaze stanic a lokatoru
Jak jiz bylo uvedeno program pouziva databazi volacich znacek a lokatoru z minulych zavodu. Kazdy uzivatel si muze postupne vytvaret vlastni databazi. S programem je dodavana pouze mala vzorova databaze obsahujici zhruba 500 stanic pro demonstracni ucely.
Databazi tvori ctyri soubory VUS_BASE.DAT, VUS_BASE.ASC a LOC_BASE.DAT, LOC_BASE.ASC. Soubory s rozsirenim DAT jsou pouzivany programem pri praci. Soubor s rozsirenim VUS_BASE.ASC je textovy soubor editovatelny beznymi editory (Norton, Notepad, Write) a slouzi pro opravy zjevnych chyb, pripadne pro vymazani nekterych zrusenych stanic (napr. v YU apod.). Pri normalni praci pouzijeme pro aktualizaci databaze prikaz:
dbase.bat #######s.$$$
#######s.$$$ je nazev souboru se setridenymi znackami a lokatory, ktery vznikl pri vyhodnoceni daneho pasma (viz vyse). Tim jsou nove znacky a lokatory z prislusneho pasma zapsany do databaze. Puvodni databazovy soubor je zkopirovan na soubor s nazvem VUS_BASE.OLD. V pripade jakekoli chyby se lze vratit k puvodni databazi tak, ze tento soubor prejmenujeme zpet na VUS_BASE.DAT a spustime program dbase.bat bez parametru.
Pri tomto zpusobu zpracovani je zakladem soubor VUS_BASE.DAT, ktery je nejprve preveden na VUS_BASE.ASC, k nemuz je pripojen soubor #######s.$$$. VUS_BASE.ASC je pak dvakrat setriden podle ruznych kriterii na VUS_BASE.ASC a LOC_BASE.ASC. Nakonec jsou tyto soubory prevedeny do binarni formy na VUS_BASE.DAT a LOC_BASE.DAT.
Z predchoziho vyplyva, ze po rucni editaci souboru VUS_BASE.ASC je nutno nejprve prevest tento soubor na binarni (VUS_BASE.DAT) a spustit dbase.bat bez parametru, aby byly soubory setrideny a vyvorily se prislusne binarni soubory. Soubor se prevadi z/do binarni na ASCII formu prikazem:
tr -f vus_base.asc vus_base.dat
prevadime-li data z textoveho souboru do datoveho a
tr -b vus_base.asc vus_base.dat
prevadime-li data naopak z datoveho do textoveho. Spousti se vzdy z adresare, kde jsou prislusne soubory umisteny. Program VUSC pri startu kontroluje konzistesci souboru LOC_BASE.DAT a VUS_BASE.DAT. Zjisti-li rozpory objevi se varovne hlaseni a pouziti databaze je zablokovano. Pri odstraneni problemu postupujeme obdobne jako pri rucnich opravach database, jak bylo popsano vyse. Pokud jiz vlastnime starsi verzi programu, bez souboru LOC_BASE.DAT, spustime dbase.bat v prislusnem adresari bez parametru a soubor bude automaticky vytvoren.
9. Sprava QSL
Vyhodnocovaci program tez umoznuje vytvorit soubor k tisku na nalepky pro QSL. Zaroven je mozno udrzovat databazi stanic a spojeni, za ktere jiz byly QSL odeslany. Pri startu vyhodnocovaciho programu mame moznost zvolit ruzne druhy zpracovani QSL:
All - vytvori se QSL pro vsechna spojeni z daneho pasma, databaze zustane nezmemena.
All+DB - vytvori se QSL pro vsechna spojeni z daneho pasma, nova spojeni jsou zapsana do databaze.
New only - vytvori se QSL pro nova spojeni (tzn. ktera nejsou v databazi) z daneho pasma, databaze zustane nezmemena.
New+DB - vytvori se QSL pro nova spojeni (tzn. ktera nejsou v databazi) z daneho pasma, nova spojeni jsou zapsana do databaze
Spojeni je povazovano za nove je-li nova znacka protistanice a/nebo pasmo a/nebo vlastni lokator. Databazovy ASCII soubor (QSL_BASE.ASC) je setriden podle znacek a pasma, lze ho editovat ASCII editory (Norton, Notepad, Write) a odstranit pripadne chyby. Chceme-li vlozit radek do souboru, dbame aby byl vlozen na spravne misto podle setrideni. Na rozdil od databaze znacek a lokatoru je tato databaze aktualizovana automaticky, pokud zvolime, ze nova spojeni maji byt do databaze vlozena. Soubor QSL_BASE.DAT je pouze pracovni soubor, ktery nema zadny dalsi vyznam.
10. Prevadeni souboru ze starsich verzi
Zakladnim souborem pro praci programu je soubor #######.DIX. Ve verzich 3.00 a vyssich bylo nutno tento soubor rozsirit o nektere udaje, takze starsi soubor nelze primo pouzit v nove verzi programu. K prevedeni starsich verzi na verzi 3.00 slouzi program 2TO3.BAT. Program se spousti prikazem:
2TO3.BAT [-p adresar] soubor
Parametr v hranatych zavorkach je nepovinny.
adresar - adresar kam se ma ulozit transformovany soubor, pokud se nema ulozit do aktualniho adresare. Musi byt ukoncen zpetnym lomitkem napr. c:\temp\
soubor - soubor #######.DIX
Program kontroluje, zda je soubor jiz preveden ci ne, takze ho muzeme pouzit vzdy, kdyz si nejsme jisti, zda je jiz soubor preveden. Stary soubor je ulozen do aktualniho adresare pod jmenem ######.OLD.
11. Ovladani CW
Program VUSC umoznuje tez prime klicovani TRXu pomoci serioveho portu pocitace a pripojeni pasticky k paralelnimu portu. Zapojeni je uvedeno v dodatku. V programu je vytvoreno 8 pameti primo ovladanych funkcnimi klavesami, ktere lze libovolne menit a jejich obsahy pouzit ke klicovani. Obsahy techto pameti se ukladaji pri normalnim ukonceni programu (ALT/X) do souboru VUSC.CFG, takze jsou trvale k dispozici. Pri programovani pameti lze uzivat symbolicke znaky pro aktualni udaje:
$O - vlastni znacka
$C - znacka protistanice ze spojeni, kde je prave kursor
$L - vlastni lokator
$R - report ze spojeni, kde je prave kursor
$N - cislo spojeni, kde je prave kursor
$0-9 - obsah uzivatelske pameti cislo 0-9
Uzivatelske pameti jsou spolecne pro oba mody CW a SSB. V modu SSB mohou obsahovat jmena zvukovych (WAV) souboru, ktere jsou nahravany do pameti, v modu CW mohou obsahovat text, ktery je vysilan.
Pri programovani je nutno dbat na to, aby nedoslo k zacykleni napr. tim, ze do uzivatelske pameti vlozime symbolicky znak ($cislo) pro tutez pamet, pripadne i zprostredkovane pres jinou pamet. Program v takovem pripade bude sice vysilat, ale po vycerpani stacku je vysilani automaticky ukonceno.
Rychlost lze menit v rozsahu 30 az asi 1000 PARIS. Horni mez zavisi na rychlosti procesoru a na tom, zda pouzivame tez rotator ci nikoli. Je mozno tez vysilat morse znaky primo z klavesnice, pricemz muzeme do vysilaneho textu vkladat libovolne obsahy uzivatelskych pameti. V nejspodnejsim radku obrazovky se objevuji vysilane znaky. Znaky lze zadavat "do fronty" s predstihem, bez ohledu na vysilaci rychlost. Chybne znaky, ktere jeste nebyly odvysilany, lze mazat pomoci klavesy Backspace. Obsahy pameti muzeme vysilat i nekolikrat po sobe stiskneme-li prislusnou klavesu nekolikrat, aniz cekame na konec vyslani celeho obsahu. Vysilani lze kdykoli prerusit stisknutim pasticky nebo klavesou ESC. Vysilani CW je mozno pouze v modu CW (ALT/M). Pro ovladani morse systemu se pouzivaji nasledujici prikazy:
F1-F8 - vyslani pameti
SHIFT/F1-F8 - naprogramovani pameti
ALT/P - prehozeni tecek a carek u pasticky
ALT/= - zvyseni rychlosti o 10 PARIS
ALT/- - snizeni rychlosti o 10 PARIS
ESC - preruseni vysilani
ALT/N - prepnuti do modu vysilani morse znaku primo z klavesnice.
ALT/K - trvale zaklicovani vysilace pro naladeni
ALT/0-9 - obsah uzivatelske pameti 0-9
12. Zvukova karta
Je-li pocitac vybaven zvukovou kartou, muzeme ji pouzit pro modulaci TRXu, zejmena SSB vyzvy apod. K tomuto ucelu musime predem nahrat soubory typu WAV napr. pomoci recorderu ve Windows 95/98 nebo podobneho programu. VUSC nepodporuje zatim nahravani on-line. Pro nahravani je treba nastavit tyto parametry:
Vzorkovaci frekvence 11025 Hz, 8 bitu, Mono.
Pro ovladani zvukove karty pouzivame tyto prikazy:
ALT/B - nahrani zvukoveho WAV souboru do pameti. Jmeno souboru je v uzivatelske pameti pod cislem, ktere zadame.
ALT/0-9 - vyslani ze zvukoveho (WAV) souboru , jehoz jmeno je v uzivatelske pameti 0-9
F1-F4 - totez jako ALT/1-4
Vysilani SSB modulace je mozno pouze v modu SSB (ALT/M). Uzivatelske pameti cislo 1-4 (ALT/1-4) lze tez vysilat klavesou F1-F4, proto je pouzijeme nejlepe pro nahrani SSB vyzvy a dalsich zvuku. Vysilani lze kdykoli prerusit stisknutim klavesy ESC.
Pro modulacni vystup je vyhodne pouzit vystup pro sluchatka ze zvukove karty. Nektere pocitace jsou vybaveny regulaci hlasitosti, kterou pouzijeme pro nastaveni optimalni urovne do mikrofonniho vstupu TRXu. Jinak musime pouzit vhodny trimr jako odporovy delic. Privod modulace provedeme stinenym kabelem.
Jak bylo zmineno vyse, uzivatelske pameti (ALT/0-9) jsou spolecne pro CW a SSB. V pripade SSB mohou obsahovat jmena zvukovych (WAV) souboru, ktere nahravame do pameti pro pozdejsi vysilani. Je nutno mit na zreteli, ze uzivatelska pamet muze obsahovat bud jmeno souboru NEBO text k vysilani CW. Je tedy vhodne si urcit, ze napr. pameti 1-4 budou obsahovat jmena souboru a zbytek CW texty apod.
13. Rotator
Ovladani rotatoru z pocitace vyzaduje pouziti jednoducheho interface mezi paralelnim portem a rotatorem. Schema je uvedeno v dodatku. Predpokladem je pouziti potenciometru jako snimace polohy. Jeho velikost muze byt od 100 ohmu do asi 50 k. Horni hranice je omezena nachylnosti k indukci rusivych napeti na vstupy o vyssi impedanci. Napajeni potenciometru je nutno zapojit tak, aby se napeti na delici zvysovalo, otaci-li se rotator vpravo t.j. ve smeru hodinovych rucicek.
Velikost zakladni casove konstanty (Rt,Ct) v obvodu snimani polohy je urcena rychlosti pocitace, ktery pouzivame. Je omezena zdola rychlosti procesoru a pozadovanou presnosti indikace polohy. Shora pak schopnosti procesoru obslouzit preruseni od casovace bez jejich ztraty. Velikost konstanty by nemela presahnout asi 500 microsekund. Cely postup zakladniho nastaveni interface je tento:
1. Podle hodnoty snimaciho poteciometru zvolime hodnoty trimru Rx a Ry a nastavime rozsah vystupniho napeti v mezich 1.4V - 1.6V dolni a 4.4V - 4.6V horni.
2. Pripojime interface k pocitaci a spustime program s volbou rotator "Yes". Pomoci ALT/C zapneme rezim kalibrace rotatoru. Uprostred indikatoru se objevi hodnota citace misto stupnu.
3. Otocime rotator do leve krajni polohy, zkontrolujeme, zda vstupni napeti ze snimaciho potenciometru je v toleranci 1.4 - 1.6 V a trimrem Rt nastavime hodnotu citace v rozsahu 60 - 100.
4. Otocime rotator do prave krajni polohy (ve smeru hodinovych rucicek). Behem otaceni by se mela hodnota citace zvetsovat. Pokud tomu tak neni, je snimaci potenciometr zapojen opacne. V prave krajni poloze kontrolujeme hodnotu citace. Hodnota je umerna rychlosti procesoru a mela by byt minimalne 150. Cim je hodnota vyssi, tim dosahneme vetsi presnosti indikace. Na rychlych strojich (hodnota nad 600) muzeme pripadne zvetsit minimalni hodnotu nad 100 (nastavenim vyssiho minimalniho napeti trimrem Ry), tak aby celkova zmena citace z jedne kraji polohy do druhe byla kolem 400.
5. Overime, zda snimani polohy rotatoru neovlivnuje nepriznive obsluhu preruseni casovace. Rotator otocime do prave krajni polohy (nejvyssi hodnota citace), prepneme program do modu CW a spustime jakekoli vysilani (napr. CQ). Pomoci ALT/+ zvysujeme rychlost na hodnotu alespon 400 PARIS. Pokud se rychlost zvysuje umerne, je vse v poradku. Pokud vsak rychlost vysilani nahle "skoci" zpet na polovinu, znamena to, ze zaciname ztracet preruseni, coz by nepriznive ovlivnilo vysilani CW a systemove hodiny. V takovem pripade snizime hodnotu zakladni casove konstanty (trimr Rt) a nastavime mensi hodnoty citace ovsem za cenu snizeni presnosti.
6. Opustime mod kalibrace klavesou ESC.
Toto zakladni nastaveni je konstantni pro danou kombinaci rychlost procesoru a hodnota snimaciho potenciometru. Pri pouziti v zavode je pak jeste nutno provest rektifikaci a kalibraci. Postup je nasledujici.
1. Po postaveni anteny otocime antenu do leve krajni polohy a zapneme rezim kalibrace rotatoru (ALT/C).
2. Z klavesnice zadame aktualni azimut anteny ve stupnich a stiskneme ENTER.
3. Antenu pootocime o urcity pocet stupnu (obvykle asi 45) a opet vlozime azimut. Tento postup opakujeme, az mame pokryt cely rozsah rotatoru.
4. Novou kalibracni tabulku ulozime stisknutim ENTER dvakrat za sebou, beze zmeny polohy rotatoru.
Kalibrovat lze nejvyse v rozsahu dvou otacek. Pri zadavani hodnot azimutu musime zadavat plynule rostouci hodnoty v intervalu -360 az +360 stupnu. To znamena, ze zaciname-li napr. Na azimutu 270 stupnu zadame -090 (360-270), pak napr. -045, 000, +045 atd., aby byl prubeh stale rostouci. Toto samozrejme plati pouze pro kalibraci, pri provozu indikator zobrazuje hodnotu azimutu normalne. Krok kalibrace lze libovolne menit. Lze napr. smerovat na vyznacne body v okoli o znamem azimutu. Doporucuje se zadat alespon 8 hodnot, jelikoz prubeh indikace neni zcela linearni. Minimalne se musi zadat alespon 4 hodnoty, maximalne lze zadat 30 kalibracnich hodnot. Pokud se dopustime pri kalibraci chyby, ukoncime ji klavesou ESC. Tim se nova kalibrace zrusi a lze ji opakovat od zacatku.
Po ukonceni kalibrace jsou automaticky nastaveny elektronicke koncove omezovace na pocatecni a koncovou kalibracni polohu. Z tohoto duvodu je nutno, pokud mame v rotatoru tez mechanicke koncove spinace, nastavit je tak, aby jejich vypinaci polohy souhlasily s minimalnim a maximalnim napeti na mericim potenciometru. Za pocatecni a koncovy bod kalibrace pak zvolime tyto vypinaci polohy.
Kalibracni tabulka se zapisuje do konfiguracniho souboru VUSC.CFG, takze pri restartu programu se neztraci. Program vsak musi byt ukoncen ALT/X. Ukoncime-li program ALT/Q tabulka se nezapise.
POZOR! Po zapnuti pocitace a nabootovani operacniho systemu muze byt paralelni port v nedefinovanem stavu. Proto se doporucuje zapinat zdroj napeti rotatoru az po spusteni programu VUSC, aby nedoslo k nekontrolovanemu zapnuti motoru apod. Pri ukonceni prace je tez treba vypnout nejdrive zdroj a pak ukoncit program.
Pro ovladani rotatoru se pouzivaji tyto klavesy:
CTRL/UP (sipka nahoru) - natocit rotator na azimut lokatoru v aktualnim spojeni.
CTRL/DOWN (sipka dolu) - explicitni zadani azimutu pro natoceni rotatoru.
CRTL/RIGHT (sipka vpravo) - otaceni rotatoru vpravo (ve smeru hodinovych rucicek)
CRTL/LEFT (sipka vlevo) - otaceni rotatoru vlevo (proti smeru hodinovych rucicek)
ALT/C - Kalibrace a rektifikace
14. Provoz v siti - obsluha
Sitovy provoz umoznuje automaticke posilani spojeni na ostatni pocitace v siti, posilani spojeni na specificka pasma k udelani a plnou synchronizaci deniku na vsech zucastnenych pocitacich vcetne casu.
Pocitac je pripojen k siti automaticky pri startu programu, aktivujeme-li volbu "Network" - "Yes". Bezna udelana pripadne zmenena spojeni jsou automaticky posilana z kterehokoli pocitace na vsechny pripojene po stisknuti klavesy RETURN.
Sitovy system umoznuje identifikovat pocitace podle pasem. Pomoci ALT/Z lze urcit pasma na kterych bude dany pocitac pracovat. Na nej se pak posilaji spojeni k udelani na techto pasmech. Pomoci CTRL/Z (rotace oken) muzeme videt vsechny pocitace v siti, ktere jsou identifikovany pro nejake pasmo. Na jednom pasmu muze byt pouze jeden pocitac, avsak jeden pocitac muze obsluhovat vice pasem. Identifikace pro dane pasmo zustava v platnosti dokud na nejakem jinem pocitaci v siti nezvolime totez pasmo. V prehledu pocitacu jsou pasma nalezejici k mistnimu pocitaci oznacena "local", neprirazena pasma jsou oznacena "00:00:00" a obsazena pasma oznacuji tri posledni byty fyzicke adresy sitove karty napr. "FE:1D:97".
Pokud je pocitac identifikovan pro nejake pasmo objevuji se okne s nazvem "To do" stanice poslane z jineho pocitace, s nimiz bylo domluveno spojeni na tomto pasmu. Klavesou ALT/RIGHT je mozno presunout kursor do okna "To do" a pomoci sipek UP a DOWN zvolit stanici se kterou chceme udelat spojeni. Stisknutim klavesy RETURN se vratime do hlavniho deniku a prislusna znacka a lokator jsou zkopirovany do posledniho radku. V pripade uspesneho dokonceni spojeni je stanice automaticky vymazana ze seznamu "To do". Spojeni, ktera se nepodarilo udelat lze smazat v okne "To do" pomoci klavesy DEL. Krome spojeni k udelani lze tez pomoci ALT/L poslat textovou zpravu na pocitac identifikovany pro nejake pasmo, pripadne na vsechny pocitace v siti.
Dojde-li z jakehokoli duvodu k rozdilum v deniku (napr. vypadek behem provozu, pozdejsi pripojeni do site) je mozno synchronizovat denik s jinym pocitacem pomoci klavesy ALT/V. Pri synchronizaci je prepsan kompletni denik ze zdrojoveho pocitace vcetne nastaveni systemoveho casu. Na pocatku sychronizace se vypise hlaseni s poctem spojeni k synchronizaci, po uspesnem ukonceni se vypise hlaseni "Synchronization complete".
15. Provoz v siti - instalace
Program pouziva pro sitovy provoz protokol SPX/IPX. Je tedy nutno instalovat prislusny driver pro Novell Netware (dodavany se sitovou kartou) a podporu pro tento protokol v operacnim systemu pred spustenim programu. V operacnim systemu MS-DOS musime instalovat driver pro MS-DOS a programy, ktere jsou soucasti klienta pro sit Novell Netware. V souboru AUTOEXEC.BAT pak bude tato sekvence:
LSL.COM
Driver.com - jmeno se lisi podle pouzite sitove karty.
IPXODI.COM
V soucasne dobe nelze bohuzel pod systemem MS-DOS sit provozovat, kvuli chybe v pouzitem DOS-extenderu dos4gw.exe.
V operacnim systemu Windows 95/98 provedeme instalaci driveru podle navodu, ktery je dodavan se sitovou kartou. Dale potrebujeme instalacni CD Windows 95/98, nemame-li instalaci primo na pevnem disku. Nechame restartovat system a konfigurujeme SPX/IPX protokol takto:
Je-li vse v poradku objevi se pri startu programu (zvolime-li "Network" "Yes") hlaseni:
NIC address: fyzicka adresa pouzite sitove karty
Jinak je ohlasena chyba "Netinit error #x", kde x je cislo chyby.
1 - Sitova podpora neni spravne instalovana.
2 - Chyba pri alokaci MS-DOS pameti.
3 - Chyba pri alokaci hlavni pameti.
16. Dodatek - zapojeni interfacu a konektoru
Vsechny privody k pocitaci a TRXu je treba provest stinenym kabelem, stineni spojit se signalovou zemi GND. Odpor 100 ohmu v kolektoru klicovaciho transistoru chrani transistor proti tvrdemu zkratu napajeciho napeti, zapojime-li omylem chybne klicovaci obvod TRXu. Pokud by pusobil nekteremu zarizeni potize, muze byt vypusten nebo zmensen.
Vstupy napajeciho napeti a mericiho potenciometru do interfacu rotatoru je treba radne blokovat a opatrit vf tlumivkami. Spojovaci kabel k portu pocitace musi byt stineny, protoze nektere ze signalu jsou pulsniho charakteru a nelze je blokovat. Tez samotny interface zabudujeme do kovove krabicky kvuli vf stineni.
Obvody spinani motoru lze resit i jinak, podle druhu rotatoru, ktery pouzivame. Je pouze treba mit na pameti, ze i kdyz paralelni port by mel byt kompatibilni s TTL neni to vzdy pravda zejmena u laptopu. Vystupy portu nejsou schopny dat dostatecny vystupni proud pro sepnuti transistoru jako klasicke TTL obvody. Napeti +5 V pro obvod indikatoru musi byt dobre stabilizovano nejlepe monolitickym stabilizatorem 7805. Kondenzator Ct musi mit co nejmensi teplotni zavislost. Pro dalsi zlepseni stability je mozno po nastaveni nahradit trimr Rt pevnym odporem.
Zapojeni pasticky je kompatibilni s programem N6TR.